Zemědělské družstvo Liběšice

IMG_20161208_101424022Ve čtvrtek 8. prosince 2016 navštívili naši sedmáci Zemědělské družstvo Liběšice. Byli důkladně připraveni a dopředu si sepsali spoustu otázek. V družstvu si prohlédli středisko polní výroby, zemědělskou techniku a středisko výroby chmele. A co všechno o družstvu zjistili?

Družstvo má přibližně 75 zaměstnanců. Vzniklo v roce 1962 a dnes funguje jako společenství družstevníků. Má asi 250 členů. Základní členský podíl je 15 tisíc korun (většina původních členů má tzv. „další členský podíl“ vypočtený počátkem 90. let při transformaci družstev).

Před vznikem družstva hospodařili lidé na vlastní půdě, nebo ji měli v pachtu od církve či jiných vlastníků. Po druhé světové válce byli z Liběšic odsunuti Němci a místo nich přišli lidé z českého „vnitrozemí“ a Volyňští Češi – příslušníci Čsl. armádního sboru ze Sovětského svazu. Když přišla k moci komunistická strana, došlo k tzv. kolektivizaci – soukromí hospodáři byli nuceni vstupovat do družstev. Někteří sedláci kladli velký odpor, ale u nás, v Sudetech, kde byla většina obyvatel dosídlena až po válce, vstupovala řada hospodářů do družstva dobrovolně.

První traktor v družstvu byl v 60. letech Zetor Super 25. Dnes má družstvo asi 30 traktorů. Všechny stroje jezdí na klasickou motorovou naftu. Provoz strojů stojí ročně více než milion korun a v loňském roce dokonce 2 miliony korun.

Družstvo hospodaří na 1800 hektarech půdy. Z toho je 90 hektarů sadů, 70 hektarů luk a 73 hektarů chmelnic. Na největší ploše se pěstuje pšenice – 600-700 hektarů. Na 300 hektarech je hrách, na 240 ječmen a na 350 řepka. Výnos obilí je v průměru 7,5 tuny na hektar. Postřiky stojí ročně cca 8 milionů korun. Celkový obrat družstva je 100-120 milionů korun ročně.

Výnos chmele je 16 metráků na hektar. Pěstuje se především Žatecký poloraný červeňák – standardní a také nejdražší odrůda. Kromě něj mají v liběšickém družstvu na 2 hektarech také odrůdu Kazbek, přezdívanou „citrón“ – když dozraje, má opravdu výrazné citrónové aroma. Na sběr (sklizeň) chmele už nejsou potřeba brigádníci jako dřív, jen na drátkování jezdí brigády ze slovenských středních škol prostřednictvím pracovní agentury – českých škol jezdí minimum, neboť a) pracovní morálka většiny slovenských studentů je výrazně lepší než českých; b) většině běžných českých škol přímo zakazují úředníci krajských školních odborů opustit na týden školu kvůli brigádě (pouze zemědělské školy mohou vykazovat práci na chmelnici jako praxi).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *